Výběr mobilu - 5800 Express Music,E52,N86 8MP,E75

Na začátku prosince mi končila smlouva u O2. Už je to dva roky, co jsem si u kyslíku zřizoval O2 Pohodu Simple a měl jsem nárok na zlevněný mobilní telefon. Rozhodoval jsem se tedy, který se pořídit.

Vzal jsem si aktuální ceník Mobil+ a zhruba jsem si prošel nabízené mobily. Postupně mi zůtali 4 adepti a to: Nokia 5800 Express Music, Nokia E52, Nokia E75 a Nokia N86 8MP.

I. Část - Chci Nokii

Nejdřív jsem si pohrával i s myšlenkou jiného typu telefonu, ale to brzy přešlo. Sony Ericsson se mi designově vůbec nelíbí a řekl bych, že i funkčně je někde jinde (to nemam ověřené, více jsem to nezkoumal), Samsungům nevěřím, HTC je příliš drahý, značka LG mě nepřesvědčila funkcemi v cenové relaci, kterou jsem si zvolil a také dotykovou obrazovku jsem nakonec nezvolil - více dále.

BlackBerry mě nezaujalo už jen svou klávesnicí - chtěl jsem hlavně klasickou klávesnici a ostatní značky neřeším. K Nokii mě tedy táhla nejen kvalita - doposud jsem s ní byl spokojen a to samé lidé v mém okolí, ale také design a hlavně jsem nadmíru spokojen s programem Nokia PC Suite na synchronizaci a přenos dat mezi počítačem a mobilem.

S přítelkyní si archivujem komunikaci a jednu dobu mi dalo dost zabrat najít program na archivaci zpráv z mobilu. Nakonec to bylo jednoduché a PC Suite splňuje více než možnost archivace zpráv.

II. čast - Požadavky

Některé požadavky jsem měl od začátku, některé jsem přidal postupně a některé jsem nakonec musel vynechat, ale přibližné požadavky byly následující (v závorce jsou uvedeny vlastnosti mého stávajícího mobilu):

• Nokie
• Lepší výdrž (1 - 1,5 dne)
• WiFi (nemá)
• Větší displej (240x320)
• Vysouvací (ano)
• Lepší fotoaparát (1,3 Mpix.)
• Možná dotykový displej (ne)
• Pohodlné ovládání - k tomu se později vrátím (ano)
• Klasická "mobilová" klávesnice (ano)
• Operační systém (nemá)
• nejlépe microSD paměťová karta (ano)

To by byly asi ty základní, co jsem od mobilu chtěl, ale jak jsem už napsal, některé jsem posléze pozměnil, některé vypustil.

Dosud jsem měl Nokii 5300 Express Music. Byl jsem s ní moc spokojený. Měl jsem s ním pouze 2 problémy. Zaprvé, i když to byl multimediální telefon, vydržel pouhých 1 až 2 dny a poté jediná vada - reprák, který začal tak po roce a půl "chrčet" a někdy ani vůbec nezvonil, když mi někdo volal.

III. část - Dotykový displej: ano nebo ne?

Poté co jsem se začal rozhodovat, že si koupim nový mobil, prvním adeptem byla právě Nokia 5800 Express Music. Moc se mi líbil design, provedení Express Music (ovládání po stranách) a samozřejmě dotykové ovládání. Dále pro ní mluvila kvalita fotoaparátu, kdy 3 Mpix už je přeci jen někde jinde než 1,3, TV-out a další.

Jenže právě dotykový displej byl jedním z důvodů, proč jsem se pro Nokii 5800 nakonec nerozhodl. Co jsem si pročítal recenze, tak jsem se pak začal bát kompatibility ze strany aplikací, které nepodporují telefony bez klávesnice. Dalším důvodem byla výdrž, kdy jsem si se svou starší 5300 dost užil, když jsem ji nejméně každý druhý den musel nabíjet.

Nakonec jsem se tedy rozhodl, že dotykový display ještě ne.

IV. část - Hardwarová klávesnice, vysouvací klávesnice a 8Mpix

Hledal jsem tedy další adepty a postupně jsem našel Nokii E52, E75 a N86 8MP. Pro E52 hrála cena, VÝDRŽ!, kterou měla opravdu moc dobrou - alespoň podle recenzí a vcelku také i ostatní parametry. Nelíbila se mi pouze spousta tlačítek, protože u E50, E66 i E51, které jsem měl v ruce mi tlačítka nevyhovovaly, protože jich tam je spousta a lze se velmi snadno přemáčknout.

U E75 se mi líbila hardwarová, česká klávesnice a další vychytávky, které obsahovala - teď si nevzpomínám, které to byly, ale nějaké aplikace mě zaujali. Naopak proti byla cena a opět výdrž.

Nokii N86 8MP jsem zkoumal jen kvůli vysouvací klávesnici, která se mi u mé 5300 hodně zalíbila a také 8Mpix fotoaparátu. Nevzhledný design, špatná výdrž a cena tento telefon ale brzy vyřadila.

V. část - rozhodnutí

Nejdříve jsem tedy vyřadil Nokii N86 8MP. Po velkém rozhodování nakonec byla vyřazena definitivně i Nokie 5800 ExpressMusic a E75. Proti byla hlavně jejich cena, výdrž, u dotykového displeje jeho nekompatibilita. Hardwarovou klávesnici jsem nevyžadoval a ve spojení s nedostatky tato výhoda zanikla, proto tedy ani E75.

Vyhrála tedy Nokie E52.

VI. část - proč právě E52?

Už jsem zmiňoval, že od nového mobilu jsem očekával pohodlné ovládání, které mi např. u E50, E66 nebo E51 nevyhovovalo. I u E52 jsem měl zpočátku strach, ale když jsem si jej vzal do ruky a zkusil něco napsat a mačkat tlačítka, byl to požitek.

Menu tlačítek, nebo jak nazvat ty, které slouží pro ovládání, je sice hodně, ale jelikož jsou ty uprostřed vhodně "vystouplé" je možnost přehmátnutí mnohem menší. Co se týče čiselných tlačítek (alfanumerické klávesnice), tak ty se moc hezky mačkají. Nejsou malá a jsou příjemně měkká.

Velkým pro byla výdrž. E52 má velkou baterku, která by měla vydržet až 14 dní. Předpokládal jsem, že až tolik to nebude, ale v recenzích jsem se dočetl o moc pěkných 4 až 6 dnech, což je oproti dvěma dnům opradu pěkné. 

E52 vcelku splňovala i ostatní požadavky - fotoaparát 3Mpix, OS Symbian, WiFi, displej o rozměrech 320x240, který se dokáže překlápět - navíc oproti 5800 bez vekého čekání, microSD karta a také cena, která byla nejnižší ze všech 4 modelů. Jedinné, z čeho jsem musel slevit byla vysouvací klávesnice a dotykový displej.

Informace o mobilech jsem čerpal především z MobilManie:

• Nokia 5800 XpressMusic
• Nokia E52
• Nokia N86 MP
• Nokia E75